-
PŘÍLIŠ MNOHO PROMĚNNÝCH; ANEB: CO SE DO KNÍŽKY NEVEŠLO
Nevím, jak dlouho vydrží průměrnému Matfyzákovi přesvědčení, že se bude o zkouškovém věnovat jenom zkouškám, ale i tak bych si dovolila odhadnout, že jsem v tom silně podprůměrná. Od momentu, kdy mi v indexu padlo požadovaných třicet kreditů, celé moje odhodlání nevěnovat se ničemu jinému, než zkouškám rychle opadlo. “Hele,” ozvalo se z telefonu necelé dva dny po první zkoušce,…
-
PREZENČNĚ?!?; ANEB: CO SE DO KNÍŽKY NEVEŠLO
Vystupuji z vlaku a svižným krokem míří přes hlavní nádraží k metru. Váhavě jsem se zastavila před potravinami. Už několik dní mám hroznou chuť na müsli tyčinku a nemůžu se jí zbavit… ale cestu na Tróju jsem měla spočítanou na minutu a procházení obchodů v tom plánu vážně nebylo, a tak jsem mazala dál. V celou nula pět na metro… už v nula čtyři scházím schody……
-
BUDOUCÍ ÚČA (1/8) – PROČ ZROVNA TY?!?
„Propánakrále, proč se zrovna ty cpeš na matfyz?“ Usmála jsem se. Tenhle dotaz jsem už slyšela víckrát, než dovedu spočítat. Teď mi ho mezi třetím a čtvrtým šálkem masaly položil můj dlouholetý kamarád Honza. „Co vás na tom pořád všechny tak překvapuje?“ „No… všechno?!. Zrovna ty, jako pisálek. Vždyť tě tam sežerou! A krom toho, nejsou to ani dva roky zpátky, co…
-
BUDOUCÍ ÚČA (2/8) – NÁVOD K POUŽITÍ
Tenhle projekt začal, jako většina největších bláznivin, docela nevinně. Seděly jsme s kamarádkou Símou vedle sebe v nové budově na Troje (mimochodem: říkají jí IMPAKT a myslím, že se moc povedla), klábosily a pozorovaly pobíhající účastníky konference, která se tu zrovna konala a s jejíž organizací jsme původně přišly pomáhat. Ze zamyšlení nad tím, jakou máme kliku, že jsme se sem…
-
BUDOUCÍ ÚČA (3/8) – PRVÁKOVA ZHOUBA
SIS. Studijní informační systém. Tři slova, při kterých se každému matfyzákovi otevře příslovečná kudla v kapse. Mnohokrát jsem slyšela, že pokud člověk zvládne SIS, zvládne už celý matfyz. Dělala jsem si z toho legraci. Co může být tak hrozně těžkého na tom zapsat si pár předmětů a sestavit si rozvrh, když mi ještě ke všemu dají nějaké instrukce i na…
-
BUDOUCÍ ÚČA (4/8) – TĚŽKÝ DEN
„Vypadá to, že je to všem jasné… Takže můžeme končit?“ usmála se Hanka Hronová a zdálo se, že už se nemůže dočkat, až vypne kameru, počítač a půjde si po dlouhé přednášce trochu odpočinout.„Když kivi žere kiwi, je to kanibalismus?“ ozvalo se odněkud.Hanka zpozorněla. „Co, prosím?“My ostatní studenti jsme si honem vypínali mikrofony, aby nebylo slyšet naše výbuchy smíchu. Spolužák,…
-
BUDOUCÍ ÚČA (5/8) – DISTANČNĚ
Jasně… není to žádná legrace. Pro nás, pro naše rodiny, pro kantory. Distanční vyučování nám všem dává neskutečně zabrat. Je hodně náročné, jak časově (skoro nikomu totiž nedochází, že mezi desítkami nařízení vlády, která se denně objevují, se ještě nenašlo žádné, které by den prodlužovalo na víc než dvacet čtyři hodin), tak psychicky (protože fakt není zrovna snová záležitost civět…
-
BUDOUCÍ ÚČA (6/8) – DOUČOVÁNÍ
„Já se na to jednoho krásnýho dne vykašlu a budu mít konečně pokoj.“ Na druhém konci se ozval Hančin povědomý smích. „Kdybych dostala desetikorunu pokaždé, když tohle řekneš, nemusela bych už nikdy v životě pracovat.“ Usmála jsem se. Když nad tím teď přemýšlím, málokdy si vlastně uvědomuji, jaké je to štěstí, že ji mám. Je naprosto geniální mentorka, skvělá učitelka, a…
-
BUDOUCÍ ÚČA (7/8) – VZORY A VZORCE
Na gymnáziu mě naše učitelka češtiny s velkou oblibou oslovovala Obhájce chudých. Tuhle přezdívku (kterou jsem mimochodem nesnášela) používala snad častěji než moje občanské jméno. Vysloužila jsem si ji tím, že jsem se vždycky zastávala svých spolužáků, když zrovna probíhala nějaká debata. Pojďme si na rovinu říct, že moje hranice pro to, abych se ozvala, ležela vždycky dost nízko a pocit, že…
-
BUDOUCÍ ÚČA (8/8) – NEJHORŠÍ JE ZATVRZELÁ UČITELKA!
„Já se na to vykašlu! Tohle nemám zapotřebí!“ Zvedla jsem oči v sloup a čekala jsem. Jedna, dvě, tři… PRÁSK. Čtyři už jsem v duchu říct nestihla. Ozvala se dutá rána, jak táta za rohem praštil deskami a hodil slovníkem. Bylo slyšet, jak vstává od stolu a jde si na uklidnění udělat kafe. „Děláš úkol?“ zeptala jsem se ho. „Jo,“ zavrčel. Můj otec se…